Obce ohrožené hlubinným úložištěm se brání
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 23. září 2021
Pokud Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) chybovala při přípravě podkladových dat, na základě nichž byly vybrány čtyři lokality pro další přípravu hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, nemusí se to týkat jen tzv. lokality Hrádek na Jihlavsku. Starostky a starostové Boršova, Cejle, Dolní Cerekve, Hojkova, Milíčova, Mirošova, Nového Rychnova a Rohozné dnes poukázali na chybějící zohlednění významných zdrojů pitné vody v lokalitě pod Čeřínkem a jejich zastupitelstva se postupně přihlašují ke společné „Strategii ochrany národních zdrojů pitné vody v lokalitě (Čertův) Hrádek 2021-2030“ [1].
Veřejné zájmy, které hájí obecní samosprávy, mohou mít na každé z vybraných lokalit jinou podobu. Stávající zákony však nedávají obcím příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště a dlouhé roky slibovaný zákon, který měl situaci napravit, nezvládla a podle všeho ani nechtěla zvládnout připravit ani současná vláda. Spolurozhodování samospráv je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště. I proto evropská směrnice Rady 2011/70/EURATOM požaduje, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem [2]. Rovněž český atomový zákon se vznikem zvláštního zákona o zapojení obcí do procesu výběru úložiště počítá [3].
Zástupci SÚRAO i ministerstva v poslední době k argumentaci proti posílení práv obcí zneužívají citaci z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci zrušení průzkumného území pro geologické práce pro úložiště v lokalitě Hrádek, když tvrdí, že veřejný zájem obcí a jejích občanů musí ustoupit „vyššímu“ veřejnému zájmu státu. Platforma proti hlubinnému úložišti si nechala zpracovat právní stanovisko u právníků z Doucha, Šikola advokáti, aby zjistila nakolik je tato argumentace státních úřadů na místě. Závěr potvrdil, že citovaná "úvaha tedy není ničím jiným, než osobním názorem v rozsudku podepsaného předsedy senátu, který lze ve vztahu k uvedenému rozsudku považovat za právní exces, a nelze ji použít jako platný argument v dalších soudních či správních řízeních.“ [4].
Společným zájmem obcí z lokalit napříč republikou také je prosazování dalších alternativ vůči rychlému nalezení finálního místa pro hlubinné geologické úložiště. Tou je zejména delší skladování vyhořelého jaderného paliva, než je dnes naplánováno, které dá dostatečný časový prostor technologickému vývoji a ve výsledku větší bezpečnosti finálního řešení. Probíhající aktualizace vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, je tou příležitostí ke změně.
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „V lokalitě Hrádek jsme dnes byli svědky zpochybnění odborného a řádného rozhodování o výběru vhodných lokalit. Malý tým zástupců samospráv se svým právníkem nalezli podstatné důkazy pochybení odborníků ze SÚRAO a ministerstva průmyslu. Lze předpokládat, že i v ostatních lokalitách mohla být přehlédnuta určitá podstatná hlediska ovlivňující vhodnost jednotlivých území.“
„Důvěryhodnost správnosti zužování lokalit je znovu zpochybněna a otázky ohledně odbornosti hledání, vlastní koncepce ukládání a férovosti jednaní stále zůstávají.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 733 309 796, e-mail: mistostarosta@cejle.cz
Poznámky:
[1] „Strategie ochrany národních zdrojů pitné vody v lokalitě (Čertův) Hrádek 2021-2030“
[2] Směrnice Rady 2011/70/Euratom v článku 10 Transparentnost, odst. 2 uvádí: „Členské státy zajistí, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.“
[3] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[4] „Stanovisko k závaznosti odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu“, Mgr. Pavel Doucha, JUDr. Martina Hadrbolcová, Doucha, Šikola advokáti, 2021
