V 7 místech ČR je Den proti úložišti, v Pošumaví jsou stovky lidí
Více než 600 běžců a cyklistů dnes po poledni vyrazilo v Pošumaví na 25kilometrovou trasu po pomyslném obvodu zvažované stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu. Protestní cyklistická a běžecká štafeta měla úseky od 100 metrů pro děti a seniory po jeden kilometr pro dospělé a střídali se na ní obyvatelé šesti obcí lokality Březový potok i rekreanti a sympatizanti. "Přišlo hodně lidí i přes velkou nepřízeň počasí. Hodně prší a je tu pět stupňů," řekli ČTK starosta Chanovic Petr Klásek a Václav Zábranský, starosta Velkého Boru, kde byl start poklidného protestu.
Den proti úložišti se dnes konal na všech sedmi místech po celé zemi, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) hledá místo pro trvalé úložiště. Ve 12:45 byla vysazena dvoumetrová lípa života u Jetenovic poblíž Velkého Boru, kde by mohl podle plánů SÚRAO vyrůst nadzemní až 20hektarový areál, řekl Zábranský. Běžci absolvovali 36 úseků, které vedly třinácti ze 17 dotčených vesnic.
Celostátní akci zorganizovala Platforma proti hlubinnému úložišti, kterou loni v říjnu založilo 14 obcí a 11 spolků. V Plzeňském kraji, kde SÚRAO zkoumá lokalitu Březový potok v Pošumaví ji připravili obce Chanovice, Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov a Velký Bor. Kromě jezdů a běžců stáli lidé také podél trati. "Všichni, jimž není lhostejný osud toho našeho krásného místečka. Abychom dali najevo, že si to tu nechceme nechat zničit," uvedl Zábranský.
Už dva týdny lidé z oblasti podepisují petice s prohlášením, které jim starostové přečetli po běhu ve Velkém Boru. "Dnes podepsalo petiční archy přes 1000 lidí. Hned v pondělí je pošleme na ministerstva průmyslu a životního prostředí a na SÚRAO," uvedl Klásek, který je mluvčí platformy. Podobné akce a petice se konaly a podepisovaly na dalších šesti místech ČR, i když všude bylo velmi chladno a pršelo. "Každá lokalita má ale své specifikum, a tak si každé místo přidává do prohlášení své konkrétní místní věci," řekl. Protesty byly podle Kláska poklidné, ale občané jim vyjádřili velkou podporu.
Dotčené obce, jejichž lokalitu stát už před 15 lety vytipoval jako jednu z možných, požadují po zákonodárcích přijetí návrhu zákona, který by posílil jejich postavení. "S tím, že bez souhlasu obcí nebude na jejich územích úložiště radioaktivního odpadu umístěno," uvedl Klásek. Přijetí návrhu zákona stát podle obcí bojkotuje.
"Dále žádáme, aby plánované průzkumné práce měly jasně stanovená kritéria výběru vhodného místa pro úložiště. Stát postupuje nekoncepčně. Plánované průzkumy tak nemohou přinést dostatečné informace potřebné ke snížení počtu lokalit," uvedl Klásek. Obce požadují, aby nebyly prováděny žádné průzkumné práce, dokud nebudou vyřešeny zákon pro posílení postavení obcí a jasná kritéria výběru místa. Nesouhlasí s průzkumem lokality, ani se stavbou na svých správních územích.
Areál hlubinného úložiště s podzemní plochou 300 hektarů má podle cen z roku 2010 přijít na 105 až 110 miliard Kč. SÚRAO má po dokončení průzkumů území koncem roku 2018 zúžit počet lokalit na čtyři. Konečné místo pro stavbu navrhne do roku 2025. Definitivní slovo k úložišti, které by mělo začít fungovat po roce 2065, má vláda vyřknout kolem roku 2050.
Lidé v Hojkově u Jihlavy vysadili na protest proti úložišti jedli
Členové obecního zastupitelstva v Hojkově na Jihlavsku vysadili 22. dubna více než dvoumetrovou jedli. Stromek na návsi bude připomínat jejich nesouhlas se zvažovanou stavbou trvalého úložiště jaderného odpadu v této lokalitě nazvané Hrádek. Den proti úložišti se v Česku konal potřetí.Členové obecního zastupitelstva v Hojkově na Jihlavsku dnes vysadili více než dvoumetrovou jedli. Stromek na návsi bude připomínat jejich nesouhlas se zvažovanou stavbou trvalého úložiště jaderného odpadu v této lokalitě nazvané Hrádek. Den proti úložišti se v Česku konal potřetí. Akce byly připraveny v místech vytipovaných pro rozlehlý podzemní sklad správou úložišť, jichž je sedm. Účast někde poznamenalo špatné počasí s deštěm.
Do lokality Hrádek spadá šest obcí. Účastníci protestu v Hojkově na transparentech varovali i před tím, že by stavba úložiště mohla zničit zdroje podzemní vody. "Chceme udržet zdravé životní prostředí a kvalitu pitné vody," řekla ČTK starostka Hojkova Milada Duchanová. Na dnešní akci doprovázené kapelou jihlavské ZUŠ byly přes déšť se sněhem desítky lidí.
Mezi místa zvažovaná Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro úložiště patří na Vysočině i další dvě: Horka a Kraví hora. Z Kraví hory na Žďársku šli odpůrci úložiště ke vsi Habří, kde v dešti a větru zasadili platan. Sešlo se jich pět desítek. V lokalitě Horka na pomezí Žďárska a Třebíčska se programu s hvězdicovým pochodem z dotčených obcí a sázením javoru v Hodově zúčastnilo okolo 200 obyvatel.
Stromy proti úložišti dnes sázeli i v jižních Čechách, kde stát kvůli jeho stavbě prověřuje dvě území. V lokalitě Magdaléna v okresech Písek a Tábor přibyla sakura v Makově. Účastníků "jadrného" pikniku bylo asi 30.
V lokalitě Čihadlo na Jindřichohradecku bude protest šesti desítek lidí připomínat lípa u obce Deštná. "Chceme vyjádřit nesouhlas s tím, jakým způsobem se stát snaží umístit jaderný odpad pod naše hlavy. Nechce schválit zákon, který by jasně stanovil pravidla," řekl starosta obce Okrouhlá Radouň Zdeněk Leitner. Den proti úložišti tam začal v poledne setkáním několika stovek lidí na česko-rakouské hranici v Nové Bystřici.
SÚRAO má po dokončení průzkumů území koncem roku 2018 zúžit počet lokalit zvažovaných pro úložiště na čtyři. Konečné místo pro stavbu navrhne do roku 2025. Definitivní stanovisko k hlubinnému úložišti, které by mělo začít fungovat po roce 2065, dá vláda kolem roku 2050.