Lampiony smrti? Jaderná skládka za humny je stále ve hře.

Hrozbu vybudování skladu radioaktivního odpadu si tuto sobotu připomněli aktivisté v Lubenci. Již několik let pálí i obyvatele Žihle, Blatna a Tisu, kteří žijí v rekreační oblasti – v zalesněné krajině chráněných rostlin, vzácných rašelinišť a ohrožených druhů zvířat. Některým lidem by kvůli „jadernému smetišti“ hrozilo vystěhování. Dva místní politici zřejmě více slyší na miliony od státu než na riziko pro budoucí generace a zdevastovanou přírodu v místě, které je zelenou Popelkou jinak vydrancovaného Ústeckého kraje. „Necháváme tu svým dětem odpad nejhoršího kalibru, to je smutné!“ pronesla důrazná slova lubenecká živnostnice Jitka Kantová.

Průvod se žlutými lampiony se symbolem radioaktivity, který se v sobotu večer vydal od lubeneckého rybníku, připomněl stále trvající boj proti výstavbě skladu vyhořelého paliva z elektráren v lokalitě Čertovka. Konal se v rámci každoročního Dne proti úložišti.

Občané z Lubence a nejbližšího okolí, které by bylo záměrem zasaženo, se ale ještě předtím sešli v tamním kulturním domě, aby se dozvěděli, co vyšlo najevo po odtajnění některých zpráv Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO). A to poté, co byl letos vyměněn dosavadní ředitel této státní organizace, která se zabývá hledáním vhodné lokality pro umístění podzemního úložiště nebezpečného odpadu.

Úředník jásá, geolog vidí hazardování a mlžení

„Tohle je problém, který se týká všech,“ upozornil za spolek SOS Lubenec předseda Pavel Pavlík. Vláda měla z devíti vybraných lokalit zúžit jejich počet na čtyři, a to už v prosinci loňského roku. Dál se měla vybírat jedna hlavní a jedna záložní lokalita. Většina z míst, která jsou vytipována, se ale brání už řadu let a mnohá jsou zcela nevhodná. To se týká i Čertovky v Ústeckém kraji. „Je tu jeden velký problém – to palivo se sem prostě nevejde,“ konstatuje severočeský geolog Jiří Svejkovský, který doplňuje:

„Navíc tudy prochází významný Jáchymovský zlom, který rozsekává podloží na několik nepravidelných bloků. Celý masiv, do kterého se má vyhořelé palivo ukládat, je ohraničen zlomem: Když se na to podívá úředník od stolu, vidí na geologické mapě skoro pravidelný útvar tvořený žulou. Tak si řekne: ‚To je ideální místo.‘ Ale není to tak jednoduché…“ Kromě hlavních zlomů do místa zasahuje i několik příčných, tam je masiv porušen, do prasklin proniká voda, která pak zatéká do horniny, vymílá údolí a podobně.

„Voda je v tomto případě pro hlubinné úložiště největším nepřítelem. Lokalita by měla být z uvažování zcela vyloučena. Doufám, že se k tomu před rozhodováním opravdu sejdou odborníci. Doteď se tyto informace obcházejí, a ještě se z nich dělá výhoda,“ říká.

V některých lokalitách je voda v souvislosti s plánovaným úložištěm odpadu také citlivým tématem, i když z jiného soudku. Na Jihlavsku musejí odpůrci kvůli plánu „jaderného smetiště“ bránit svou pitnou vodu. SÚRAO vážně uvažuje o zřízení úložiště v lokalitě HRÁDEK. Tato lokalita se však nachází na evropském rozvodí a je nenahraditelným zdrojem vod jak pro okolní obce, tak i pro město Jihlava prostřednictvím vodní nádrže Hubenov. Zasahuje rovněž do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov), který zásobuje pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje. Případná kontaminace lokality radioaktivními odpady by vedla v krátkodobém časovém horizontu ke znehodnocení zdrojů pitné vody pro nemalou část obyvatelstva.

Odpor lidí, náklonnost politiků?

Státní správa úložišť má podle Svejkovského mnohem větší problém, než je ten geologický, a tím je nesouhlas obyvatel. „Úložiště radioaktivního odpadu je šílená věc. Je to tak velká stavba, že bez souhlasu lidí si to nikdo nedovolí postavit. A těmi lidmi nemyslím nás, ale hlavně zastupitele. My můžeme vyvolávat referenda, ale vidíte, že to k ničemu nevede,“ uvádí Jiří Svejkovský s tím, že problémem jsou zejména dva starostové, kteří zjevně slyší na finanční kompenzace od státu, a tak proti ničemu nebojují, ba naopak.

„Starostové Žihle a Blatna  – díky těmto dvěma lidem je lokalita stále na seznamu. Tvrdí, že jim to nevadí. Že by byli spokojeni, kdyby tu úložiště bylo,“ ukázal prstem na dva konkrétní regionální politiky, kteří hrají do karet státu, aniž akceptují názory veřejnosti.

„Máme do roku 2025, kdy se má lokalita a záložní lokalita vybrat, co dělat, abychom to uhráli,“ poznamenal Pavlík. „V tom roce už se má stavět podzemní laboratoř,“ podotkl Richard Kanta. „Když souhlasí s geologickým průzkumem, za který dostávají kompenzace, tak souhlasí už s budováním vstupních štol, a to už je počátek devastace,“ dovysvětlil geolog Svejkovským, co také vyplývá z dostupných materiálů, které má spolek SOS Lubenec k dispozici.

Jižní cíp Ústeckého kraje, který je ve své severní průmyslové části nazýváno „smetištěm republiky“ nebo „měsíční krajinou“, ještě skýtá možnost žít v nezdevastované krajině, která zahrnuje i nadregionální biocentra a zvláště chráněná území s ohroženým mlokem, chráněnými rostlinami a vzácnými rašeliništi.

Zamyslete se nad sebou, lidi!

„Ve společnosti je celkově velký nezájem o věci veřejné. Vezměte si, že my jako lidstvo tu žijeme sedm tisíc let a za posledních 20 let jsme vytvořili takový odpad, který nebude jakoby ještě v pořádku dalších 100 tisíc let. A tohle tu necháváme našim dětem, protože se chceme my dobře mít. Chceme mít jadernou energii, tak tu budoucí generaci necháváme odpad nejhoršího kalibru,“ měla potřebu říci lidem lubenecká obyvatelka a živnostnice Jitka Kantová, která proti ukládání jaderného „svinstva“ už kdysi lobbovala i v televizním pořadu Michaely Jílkové „Máte slovo“.

Na lokalitě Čertovka už má odpor proti jaderným odpadům doslova tradici. Zdejší kritici radioaktivního paliva mají letos radost například z toho, že se podařilo z vedení státní Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vytlačit dosavadního ředitele. „Po urputném boji Platformy proti úložišti byl ředitel odvolán, tajné zprávy zpřístupněny, a tak například vyplynulo, že už mají tři varianty povrchového areálu – u Lubence, u Blatna a teď i u Žihle…,“ prozradil veřejnosti Richard Kant.

Den proti úložišti v sobotu proběhl na osmi z devíti lokalit. Konal se již popáté. Někde se uskutečnily besedy, jinde happeningy nebo přímo protestní pochody.

Finální místo pro úložiště má být vybráno v roce 2025. Postup státu při jeho hledání kritizují obce a spolky sdružené v „Platformě proti hlubinnému úložišti“, která zahrnuje 32 obcí a měst a 14 spolků.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Dnes je vytipováno devět míst v rámci republiky. Do konce roku se měl seznam zúžit na čtyři. Čertovka v Ústeckém kraji se podle Správy úložišť radioaktivních odpadů jeví slibně. Je nadějnou variantou pro svůj horninový masiv: ze všech zvažovaných lokalit je místní granit nejstarší, a to zhruba 515 milionů let.

Lucie Bartoš, Parlamentnilisty.cz