Den proti úložišti připomene zoufalou pozici samospráv

Tématem letošního, už sedmého ročníku Dne proti úložišti nebudou jen negativní dopady jaderné energetiky jako takové, ale také česká legislativa, která trvale potlačuje roli místních samospráv. Ve prospěch investorů jako je ČEZ.

V sobotu 15. dubna se na čtyřech lokalitách, na kterých státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) hodlá provádět geologické práce s cílem najít místo pro definitivní uložení vysoceradioaktivních zbytků z provozu jaderné energetiky, odehraje již sedmý ročník Dne proti úložišti.

Akce proběhnou od Pošumaví (lokalita Březový potok) přes Českobudějovicko (lokalita Janoch), Jihlavsko (lokalita Hrádek) až po Třebíčsko (lokalita Horka). Dotčené samosprávy i místní spolky ve spolupráci s Platformou proti hlubinnému úložišti chtějí různými způsoby upozornit, že se cítí být ohroženy a že stále chybí naplnění vládních slibů o posílení práv obcí při rozhodování o jejich budoucnosti.
Bez samospráv

Konečné úložiště vyhořelého jaderného paliva je zátěž na mnoho generací, která zásadně promění život v místě, kde vznikne. Podle hlasů starostů samotná představa, že by u nich mohlo být, působí negativně již nyní. Ve výsledku totiž vždy půjde o velkou stavbu, v podstatě hlubinný důl, který se bude hloubit řadu let a další nejméně stovku má být v provozu. Po zprovoznění budou přijíždět transporty s vysoce nebezpečným odpadem, který se bude muset přeložit do nových kontejnerů a postupně ukládat do vyrubaných prostor.

Natolik výrazný zásah do života obcí proto nelze provést bez zapojení a souhlasu jejich obyvatel. Představitelé obcí však podle dnešních právních norem nemají příliš možností, jak oprávněné zájmy svých občanů hájit. Podat své připomínky nebo se odvolat mohou pouze v některých povolovacích řízeních, rozhoduje však úřad nebo ministr, v jehož zájmu je povolení vydat. Případná žaloba přitom na provádění průzkumných či stavebních prací nemá odkladný účinek.

Spolurozhodování, o něž starostky a starostové žádají, je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích včetně například Švédska nebo Finska.

Uspěchaný zákon

Letošní ročník protestních akcí se odehrává v době, kdy v Poslanecké sněmovně leží vládní návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Vznik zvláštní právní normy, která by měla zajistit respektování zájmů obcí a jejích občanů v procesech, které se vedou k nalezení a povolení úložiště, předjímá atomový zákon z roku 2014.

Evropská směrnice o jaderných odpadech přitom s tím, že veřejnost dostane příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jednoznačně počítá. A Fialova vláda i ve svém aktualizovaném programovém prohlášení tvrdí následující: „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR.“

Zmíněný zákon, který vláda přijala v lednu, však obcím jimi požadovaná práva na skutečně funkční účast nedává. A přichází pozdě. V aktuálně probíhajících řízeních, jimiž mají být na všech čtyřech lokalitách povoleny průzkumné geologické práce, uplatněn navíc nebude. SÚRAO ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu se totiž rozhodly na přijetí zákona nečekat. Organizátoři Dne proti úložišti tak letos pro pořádání svých protestů mají o důvod víc.

Návrh zákona jde ovšem ještě dál. Jeho obsahem je i zkrácení geologických prací na polovinu, což přinese riziko, že nebude vybrána lokalita s nejvhodnějším horninovým podložím, které má zajistit bezpečnost na stovky tisíc let.

A to jen proto, že ČEZ chce na své jaderné investice čerpat úvěry za výhodnějších podmínek finančního trhu. Což může, jen když bude Česká republika splňovat podmínky, za kterých lze jadernou energetiku nadále označovat za udržitelnou technologii v rámci evropské taxonomie. Jednou z nich je, že hlubinné úložiště pro vyhořelé palivo z reaktorů bude zprovozněno do roku 2050.

Den proti úložišti nemá ambici situaci změnit, ale upozornit, že dlouho neřešený problém vztahu státu a obecních samospráv se s tlakem na rychlý výběr finální lokality hlásí se stále větší naléhavostí.

Autor: Edvard Sequens

Zdroj: denikreferendum.cz